Mnohé firmy provozují přinejmenším jako součást svého podnikání i firemní dopravu. Mají vlastní vozidla, jež poskytují svým zaměstnancům k výkonu jejich práce, a nebýt toho, mnohé by v podobných firmách nemohlo být dosahováno. Jenže navzdory tomu, že jsou podobná vozidla a další technika od toho, aby pomáhala firmě si na sebe vydělat, nejednou tomu není zase až tak docela právě tak. Nejednou dochází i k tomu, že je tato technika zaměstnanci zneužívána k jejich soukromým záležitostem. A firmě pak vznikají škody.
Nemusí tomu tak být, ale nejednou tomu tak je. Zaměstnanec, který dostane kvůli nezbytnému plnění svých pracovních povinností k dispozici firemní vozidlo, zkrátka neodolá pokušení, a když s tímto zmizí z dohledu svých nadřízených, nejednou přijde na nápad, že by si tímto vlastně bylo možné i tak trochu přilepšit. Vždyť existuje nejeden způsob, jak využít něco takového ve svůj prospěch, a trest se za to přece nemůže dostavit, když to dotyčnému nikdo z nadřízených, kdo je kdesi ‚za horami‘, nedokáže.
A tak se podnikají černé jízdy, kradou se pohonné hmoty a klidně nejen pohonné hmoty, nejede se tam, kam se má, ale lelkuje se někde jinde, a když se vymyslí šikovná výmluva, přichází si zaměstnanci na své a firma aby to pro změnu ze svého platila. Což rozhodně není žádoucí.
A nejen že to není žádoucí, ale není to vlastně ani nezbytné. Protože si může majitel takových vozidel pořídit satelitní sledování vozidel , a díky tomuto může získat přehled o všem, co se s jeho vozidly děje, a to ať už je od nich fyzicky jakkoliv vzdálen.
Tento systém zkontroluje vše, co je třeba, a informuje o svých zjištěních toho, kdo je k tomu oprávněn, a to přes internet. A tak se kdykoliv ví o tom, jak kdo pracuje, ví se o každé nepřístojnosti, jež se může v souvislosti s takovým vozidlem páchat. A to zabrání hodně velkým škodám.
